Pohádka a poslední foto

Ne,nelekejte se,žádné poslední foto nebude,jen mě kamarádka poslala

poslední fotečku její kvetoucí opuncie.

Protože ji kvete postupně,tak je poslední,ale je úžasná.

V knihovně jsem si půjčila knihu Murphyho zrnka.

Tak jsem ji ze zvědavosti prolistovala a zaujala mě pohádka se kterou se podělím.

O dvanácti měsíčcích.

Sirota Maruška pracovala jako au pair u své macechy.

Macecha jí za to,že krmila,umývala a všelijak bavila její dceru Borišu,dávala střechu nad hlavou,

tvrdou kůrku chleba třikrát denně a platila ji hodiny angličtiny.

Kromě toho musela Maruška podle smlouvy splnit všechno,co jí uvidí na očích.

A tak jednou v prosinci jí uviděla na očích,že chce jahody.Maruška nezaváhala,

sebrala košík a honem do lesa,kde potkala dvanáct měsíčků.

Tak dlouho do nich mluvila,až jí zpod sněhu vyhrabali hrst jahod,jež tam zůstaly

od léta.

Když natěšená Maruška vběhla do chýše,uviděla tam sedět svého milého prince

Bumbaje.

Kdes tak dlouho trčela?? " mile ji oslovil Bumbaj.

,,Byla jsem v lese na jahodách." ,,Na jahodách? V lese??,divil se princ."

Co se divíš,vždyť jsem ti říkala,že je blbá jak tágo a neví,že v hypermarketu

je taky mají," řekla Boriša sedíc mu na kolenou.

,,Máš pravdu,asi je hloupá,přitakal princ.

Odvedl Borišu za ruku do kočáru a odjel s ní na diskotéku....

Čekáte co bylo dál??? nebylo nic,jen jsem chtěla trošku odvrátit se od fotek

zahrádky.

Ale nebojte dám fotečku kamarádky opuncie a moje fotečky se musí zpracovat..

To je pro dnešek vše a přeji všem kdo zavítá a přečte si pohádku,krásný

a sluníčkový blížící se víkend.

Moc zdravím. Miluš

Jani * dovolila jsem si trošku pohrát.A díky jsi hodná,že se podělíš s kytičkou

i pro jiné blogerky.....