Trocha historie k vánočnímu pečení

Dnes jsem listovala trošku ve vánočním časopise a docela mne zaujala

malá historie o pečení.

Tak nejdříve: Vánočka

K vánočce se váže spousta tradic a pověr.

Vánočka nesmí chybět na žádném štědrovečerním stole.

První kousek vánočky vždy dostal hospodář,aby se mu urodilo

hodně obilí.

Někde se dávala i dobytku,aby se prý odehnaly zlé síly.

Vánočka se plete hned z několika důvodů,kromě toho,

že nás má ochránit před vším zlým a měla by znázorňovat

malého Ježíška v povijanu.

Vánočka se plete ze tří, nejvíce však ze šesti pramenů a jestli

chcete být při pečení tradiční,tak by měla hospodyňka při kynutí skákat

do výšky.

Poznámka: No to já bych se asi uskákala,když mě pekárna zadělává

těsto 1hod. a 30minut

Linecké slepované pečivo.

Toto prý přináší do rodiny štěstí.

Základem je totiž vícekráte číslo SEDM

a to je prý,jak pro koho,, číslo kouzelné!

Dává se do něho jedenkráte sedm dílů cukru

dvakrát sedm dílů másla a třikrát sedm dílů mouky.

A když dáte o svátcích vždy sedm druhů cukroví na prostřený stůl,

tak štěstí vás prostě nemine.

Tak děvčata hodně toho štěstíčka,při pečení co nejméně

připáleného cukroví

co nejméně popálenin o plechy

co nejméně popálených prstíků o formičky

co nejméně lidiček co kritizují ckrovíčko

hodně hodných lidiček o vánocích

hodně krásných dárečků

a hlavně hodně moc pohody.

A je tu opět sedmička

Tak hodně štěstí všem přináší kominíček.

Ale na pečení je ještě času dost,tak mějte krásný týden.

Děkuji za návštěvu blogu.